00:03A od této posvátné chvíle rozhodl jsem se raději psát verše.
00:09Představuji paní domu, vnučku Jaroslava Seiferta.
00:13Tohle je teda pracovná.
00:14Tvího dědečka.
00:15Ano.
00:16Abyste se mohla chodit i během psaní?
00:18Byl ze Žižkova, z chudejch poměrů.
00:21To byla rozkouš.
00:22Seifert udělal něco, co do té doby bylo vlastně jedinečné.
00:26No a teď teda vstupujeme na jedno z těch gymnází.
00:29Ani jedno nedokončil.
00:31To já jen sám něco proběhlo, jenom my nevíme co, ale to já jen se mu líbila.
00:36Já myslím, že s babička měla hrozně složitý život.
00:39Ona žádlala úplně na všechno.
00:41On vždycky, jakmile měl pocit, že dosáhl svého, tak se posunul zase dál.
00:46On se vlastně nikdy neopakoval.
00:48Jsou druzí spisovateli.
00:50Slyčiný pravdu, spisovatel lže!
00:53To ved na ty barikády, ne?
00:55Seifertův proslov všechny šokoval.
00:57Seifert patřil k těm prvním.
01:00Také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců.
01:03Jakýkoliv útlak lidského myšlení a lidské svobolvím byl opravdu cizí.
01:08Báli se ty jeho autority a to, že tolik lidí ho mělo rád.
01:12Jednoho z největších nepřátel Sovětského svazu.
01:15Ten svazek pokračuje paradoxně i po jeho smrti.
01:1850. proc. roku 1984.
01:23Tu Nobelovu cenu jsem měla dostat já.
01:25Za svatou trpělivost jsem ji měla dostat.
01:28Byl on vůbec v životě šťastný?
01:55Titulky vytvořil JohnyX.