Magická říše hub -dokument (www.Dokumenty.TV)
- 8 years ago
WEB: http://dokumenty.tv/
S mykologem Richardem Forteym zavítáme do fascinujícího světa hub. Mikroskopy a vědecké experimenty odhalí, jak mnohé druhy hub fungují, co pro přírodu znamenají a jak zásadní roli mají pro celou planetu...
Po krátkém úvodu míříme do obchodního domu, kde nakoupíme několik surovin s mykologem Richardem Forteym. Ten v průběhu hovoří o významu hub a jasně dokazuje, že jsou skoro všude kolem nás – v různých formách. Pokračujeme do lesa, kde je hledání hub nejsnazší. Profesor snadno předvádí, jaké je tu množství hub, je jich mnohem více než rostlin v poměru asi 1:10! Jsou tu i korálovité houby, atypické Jidášovo ucho, dokonce objevuje druh, který si odnese do laboratoře ke zkoumání. S biologem Patrickem Hickeym rozdělují nasbírané houby, hovoří o vůni, jedinečných otiscích s výtrusy, barvě atd. Dále míříme do lékárnictví, kde hrají houby zásadní roli v přípravě antibiotik. V roce 1928 se náhodou ukázalo, že plíseň dokáže bakterie zničit. Objev způsobil pozdější vznik penicilinu a dalších léčiv. Dále sledujeme vznik hub ve fóliovnících a pod drobnohledem můžeme vidět, jakými způsoby se šíří výtrusy. Tomu se věnovali mykologové v minulosti, vznikl pojem Bullerova kapka. Na trusu býložravců vzniká plíseň měchomršť krystalická, která se dále šíří na trávu. Vystřeluje proto kapky rychlostí 65 km/hod. Další stadium hub, které se odehrává pod zemí, je tím nejvýznamnějším. Odehrává se tu stěžejní komplikovaný proces, kdy se podhoubí spojuje s okolními rostlinami a vyměňují si obousměrně živiny. Lze to pozorovat ve volné přírodě nebo v laboratoři, kde je proces pod mikroskopem ještě zajímavější. Největším takovýmto organismem je mycelium v oregonských Modrých horách, rozkládající se na 965 ha. Jde o podhoubí václavky, staré asi 2000 let. Jak je však patrné, houba je až příliš agresivní a nenasytná a nevrací dostatek živin stromům. Podobně nebezpečný proces se odehrává také v Norfolku, kde houby likvidují jasany. Newyorský podnikatel Eben Bayer viděl v myceliu potenciál, využil ho k výrobě obalů. Ty mohou být vyhozeny na kompost – skládají se jen z namleté slámy a houby, která ji ve formách sama scelí. Kromě konzumace živých rostlin houby likvidují i mrtvé rostliny – přírodní odpad. Slouží tedy k recyklaci, a to velmi rychlé a k fungování planety zcela zásadní. Během 14 dní klesne přírodní odpad v nádobě o třetinu – tempo je tedy velmi vysoké.
S mykologem Richardem Forteym zavítáme do fascinujícího světa hub. Mikroskopy a vědecké experimenty odhalí, jak mnohé druhy hub fungují, co pro přírodu znamenají a jak zásadní roli mají pro celou planetu...
Po krátkém úvodu míříme do obchodního domu, kde nakoupíme několik surovin s mykologem Richardem Forteym. Ten v průběhu hovoří o významu hub a jasně dokazuje, že jsou skoro všude kolem nás – v různých formách. Pokračujeme do lesa, kde je hledání hub nejsnazší. Profesor snadno předvádí, jaké je tu množství hub, je jich mnohem více než rostlin v poměru asi 1:10! Jsou tu i korálovité houby, atypické Jidášovo ucho, dokonce objevuje druh, který si odnese do laboratoře ke zkoumání. S biologem Patrickem Hickeym rozdělují nasbírané houby, hovoří o vůni, jedinečných otiscích s výtrusy, barvě atd. Dále míříme do lékárnictví, kde hrají houby zásadní roli v přípravě antibiotik. V roce 1928 se náhodou ukázalo, že plíseň dokáže bakterie zničit. Objev způsobil pozdější vznik penicilinu a dalších léčiv. Dále sledujeme vznik hub ve fóliovnících a pod drobnohledem můžeme vidět, jakými způsoby se šíří výtrusy. Tomu se věnovali mykologové v minulosti, vznikl pojem Bullerova kapka. Na trusu býložravců vzniká plíseň měchomršť krystalická, která se dále šíří na trávu. Vystřeluje proto kapky rychlostí 65 km/hod. Další stadium hub, které se odehrává pod zemí, je tím nejvýznamnějším. Odehrává se tu stěžejní komplikovaný proces, kdy se podhoubí spojuje s okolními rostlinami a vyměňují si obousměrně živiny. Lze to pozorovat ve volné přírodě nebo v laboratoři, kde je proces pod mikroskopem ještě zajímavější. Největším takovýmto organismem je mycelium v oregonských Modrých horách, rozkládající se na 965 ha. Jde o podhoubí václavky, staré asi 2000 let. Jak je však patrné, houba je až příliš agresivní a nenasytná a nevrací dostatek živin stromům. Podobně nebezpečný proces se odehrává také v Norfolku, kde houby likvidují jasany. Newyorský podnikatel Eben Bayer viděl v myceliu potenciál, využil ho k výrobě obalů. Ty mohou být vyhozeny na kompost – skládají se jen z namleté slámy a houby, která ji ve formách sama scelí. Kromě konzumace živých rostlin houby likvidují i mrtvé rostliny – přírodní odpad. Slouží tedy k recyklaci, a to velmi rychlé a k fungování planety zcela zásadní. Během 14 dní klesne přírodní odpad v nádobě o třetinu – tempo je tedy velmi vysoké.